režie: Miloš Forman, USA 1975, 133 minut

Do psychiatrické léčebny sice z rozhodnutí soudu, ale s cílem vyhnout se pracovní farmě přichází nový pacient: McMurphy. Brzy však začíná zjišťovat, že se nejedná o hotel, ale o léčebný ústav, který má daný přesná pravidla. Nad jejich přísným dodržováním bdí vrchní sestra Ratchedová. Ona a Randall McMurphy spolu začínají vést malou válku o to, kdo oddělení ovládne... Zdařilá adaptace románu Kena Keseyho získala v roce 1975 všech pět hlavních cen Filmové akademie. Drsný a poutavý film, ve kterém mimo Jacka Nicholsona uvidíte Brada Dourifa, Dannyho DeVitta a debutujícího Christophera Lloyda.

režie: Jean Renoir, Francie 1937, 114 minut

Snímek vznikl v době, kdy odstup od válečných událostí 1914–1918 umožnil Renoirovi podívat se netradičně a výjimečně na uplynulou válku. Zároveň už byl jakousi předzvěstí budoucího válečného konfliktu. Dva francoužští důstojníci, kapitán De Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Marechal (Jean Gabin) jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců... Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. Válečné okolnosti soustředily do uzavřeného prostoru tábora muže, které spojuje národnost, ale rozděluje příslušnost ke společenské třídě, vzdělání, charakter, vkus a záliby. Navzdory této rozdílnosti se pokoušejí tyto bariéry překonat. Ale je to iluze, stejně jako víra bojovníků, že jejich válka je tou poslední?

režie: Charlie Chaplin, USA 1940, 125 minut

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni Židé byli zlikvidováni... Americký satirický film Charlieho Chaplina, v němž tento geniální herec a komik zaujal již v roce 1940 své kategoricky odmítavé stanovisko vůči fašismu a jeho vládcům. Prostředky jemu vlastními, satirou a hluboce zaměřeným vtipem, odhaluje celou šíři obludnosti diktátorského režimu a jeho představitelů. V dvojroli ztělesňuje Chaplin diktátora Hynkela (Hitlera) a pronásledovaného židovského holiče.

režie: Vladimír Čech, ČR 1949, 73 minut

Bára, dcera obecního pastýře, je zdravá, čistá a přírodu milující dívka. Svou povahou je však odlišná od zaostalých a pověrčivých vesničanů, kteří ji nemají rádi pro „nadpřirozené“ okolnosti jejího narození. A tak se Bára přátelí pouze s Eliškou, farářovou schovankou. Té se dvoří panský správce Sláma, kterého však Eliška nechce. Bára jí chce pomoci, počká na Slámu u hřbitova a vystraší ho. Adaptace stejnojmenné povídky Boženy Němcové o dívce, kterou zloba zaostalých a pověrčivých vesničanů málem připraví o život. Vlasta Fialová ve své nejpopulárnější filmové roli.